Svátek dětí 1. června jsme oslavili společným celodenním výletem do Hvězdárny ve Valašském Meziříčí a skanzenu v Rožnově p.R. Ale popořádku…. Ráno jsme se sešli všichni na školkové zahradě, kde jsme společně posnídali a připravili se na velký výlet. Pak už pro nás přijel autobus a my se vydali na objednanou návštěvu hvězdárny. Přivítal nás velice příjemný pán, který měl pro děti připraven velice zajímavý program, děti poznávali hvězdy a planety, seznámili se s životem kosmonautů ve vesmíru, ale nejzajímavější bylo pozorování slunce dalekohledem. Po tomto povídání jsme přejeli do Rožnova – Dřevěného městečka, kde se děti nejdříve pořádně poobědvaly – samozřejmě to nejlepší jídlo na světě – bramborovou kaši a řízek. Na louce před hospodou pak děti z Dolňánku zatančily své pásmo, za to sklidily potlesk nejen svých kamarádů, ale i ostatních návštěvníků, kteří se přišli na naše děti podívat. Pak jsme se rozdělili a ve dvou skupinách jsme si prohlédli všechny domy v městečku. Po návratu do školky jsme zakončili odpoledne zase další svačinkou.
Děti byly moc hodné a výlet se jim moc líbil.
Věra Kahánková
Čekání na Velikonoce jsme si v naší třídě Ptáčat krátili tvořením výrobků pro výzdobu třídy, šatny a domácností dětí. Samozřejmě jsme ve velikonočním týdnu dodrželi tradice a oblékali se podle barev jednotlivých dnů.
Začali jsme kreslením obrázků, malování vajíček barvami, upekli jsme si beránka a vyrobili velikonoční slepičku a téměř půl metrového papírového zajíce. A protože k velikonoční době neodmyslitelně patří pomlázka, rozhodli jsme se, že si je společně s dětmi upečeme. Těsto nám zadělaly hodné paní kuchařky a další práce čekala na děti. Z kousků těsta si uválely tři proužky a podle návodu zaplétaly copánky. Upečené pomlázky jsme ozdobili barevnými mašličkami a děti si je s pýchou odnesly domů. Vždyť to byla jejich práce a tak všichni měli velikou radost.
Na škaredou středu (snad aby se nikdo neškaredil a nemračil), jsme připravili pro děti zábavné dopoledne s hledáním zajíčkova pokladu. Kdo chtěl hledat, musel splnit spoustu úkolů a soutěží. Vše nakonec dobře dopadlo a děti našly nůši plnou čokoládových zajíčků.
Šárka Fialová a Věra Kahánková
Z oblastního kola v Prostějově byly vybrány dvě mateřské školy, které se porotcům nejvíce líbily, a jednou z nich byla právě naše mateřská škola. Byli jsme pozváni ukázat své vystoupení na celostátní mateřince v Nymburku, kde se každoročně tento festival koná.
Ve dvou dnech se veřejnosti představilo 25 mateřských škol. Naše děti s letošním pásmem „Na kunčicků puť“ byly pozvány na sobotu 6. května. Přípravy byly opravdu velké a děti si každý den odpočítávaly dobu do odjezdu a zakreslovaly kousek po kousku cestu na mapě z Kunčic pod Ondřejníkem do Nymburku. Opět jsme dětem na pobyt ve sportovním centru Nymburk nechali natisknout tričko s logem „Dolňánek“, a to nejen abychom se neztratili mezi tou spoustou dětí, ale také proto, abychom reprezentovali naši obec a byli vidět. A že jsme vidět a slyšet byli, svědčil nejen obrovský aplaus, který děti za své vystoupení sklidily, ale i několik komentářů k nám - dospělým. Je to nádherný pocit, když slyšíte, jak si nás pamatují a vždy se těší na naše vystoupení, které je naprosto odlišné od vystoupení ostatních mateřských škol. Dokonce nás prosí, abychom nepřestávali a folklórní poklad v dětech dál pěstovali a rozvíjeli.
A které děti v Nymburku tančily a zpívaly? Bylo jich 14. Tomáš Válek, František Řezníček, Vítek Zajac, Vlastimil Káňa, Jan Bojko, Petr Horák, Kristýna Cochlarová, Aneta Pavlíčková, Evelína Polohová, Lenka Pavlisková, Hana Macurová, Klára Balcarová, Nela Stašicová a Nikola Konvičková.
Tato akce není levnou záležitostí a vše je v režii obecního úřadu. Není obvyklé, že starostové obcí doprovázejí děti na různé akce. Pan starosta ing. Tomáš Hrubiš je velkou výjimkou. Práce učitelek i dětí si nejen váží, ale už několik let nás do Nymburku doprovází. Z jeho úst mnohokrát zaznělo, že je potřeba svou práci a talent dětí ukazovat na veřejnosti, prezentovat obec a udržovat dobré vztahy, které byly navázány. A stejně tak jako Kunčice nemohou být bez hory Ondřejník, tak mateřská škola školní nemůže být bez „Dolňánku“. Písničkou se dá vyjádřit hodně. Pojďme se proto pokusit tuto tradici zachovat.
Za „Dolňánek“ Naďa Svobodová
Co nám dávají knihy? Co se v nich můžeme dozvědět? Co by se stalo, kdyby všechny knihy zmizely ze světa? Proč se ke knihám musíme hezky chovat? Tyhle otázky a spoustu dalších jsme dětem ze třídy Motýlků pokládaly během celého měsíce.
Cílem tohoto projektu bylo probudit nebo více podpořit pozitivní vztah ke knihám a ke čtení, probouzet touhu něco nového se dozvědět a taky si vážit práci druhých – vštípit dětem, že není jen tak snadné vyrobit knihu a proto se ke knihám musíme chovat s úctou.
Celý projekt jsme započaly truhlou plnou knih, kdy jsme se snažily, aby si děti uvědomily, že opravdový poklad pro člověka nemusí být vždy jen peníze, šperky nebo diamanty. Dále jsme pokračovaly tím, že jsme vytvořily výstavu oblíbených knih dětí z domu, příště pak proběhla recitace básní, které se děti učily doma s rodiči. Podnikly jsme výpravu do Trojanovic do Knihařské dílny k paní Kociánové. Tam děti naživo viděly všechny obrovské knihařské stroje a taky samotnou ukázku výroby obalu na knihu – děti byly fascinované. Aby si samy vyzkoušely, že to není nic jednoduchého, každý si vyrobil vlastní ilustrovanou knížku s příběhem dle své vlastní fantazie. Úplné zakončení projektu proběhlo v Městské knihovně ve Frenštátě pod Radhoštěm s připraveným programem pro děti, předčítáním a volným půjčováním knížek.
Pevně doufám, že tímto projektem jsme opravdu v dětech probudily pozitivní vztah ke knihám a že děti se už nemůžou dočkat, až se naučí číst.
Za třídu Motýlků Mgr.Aranka Barešová
Návštěva Městské knihovny ve Frenštátě p.R. – na závěr si děti mohly půjčit a prohlédnout jakou knížku chtějí.
Exkurze v Knihařské dílně- paní Kociánová názorně ukazuje výrobu a tisk obalu na knihu, děti si pak samy mohly vytisknout a odnést zlatý ornament na kousku kůže.
(Více obrázků ve fotogalerii MŠ)
