Lidové tradice a veselice se na vesnici pořádaly v minulosti častěji než dnes. Průběh celého roku se otiskl do folklóru a připomínal nebo upozorňoval na jevy v přírodě, v hospodářství, na činnost lidí, jejich uměleckou tvořivostí v slovesném, hudebním, tanečním a dramatickém projevu. Tím se utužovalo společenství lidí. Všech, kteří chtěli být spolu. Ve školní družině se k podobným společenským děním pokoušíme přiblížit. Takovou akcí tedy byl i masopustní průvod.
Na začátku jsme děti seznámily s tradicí a významem masopustu. Dobrým pomocníkem nám byl samozřejmě internet, ale i různé materiály z časopisů, fotografie apod. Děti se seznámily i s technikou kašírování k výrobě masopustních masek. Práce je to zdlouhavá, ale výsledek pak stojí za to. Každá maska je jedinečný originál. Ti méně trpěliví si vyrobili jednodušší masky z papíru nebo plsti. A pak následovalo vymýšlení kostýmů, jejich zkoušení, šití, výroba krepových i jiných květin, ozdob a doplňků. Samozřejmě jsme nezapomněli naučit se říkadla, která se vyvolávají při masopustním průvodu.
Vše vypuklo 2. 3. 2022. Sešli jsme se po obědě u školní družiny, abychom „se veselili“. Osobitá tvořivost dětí i dospělých se projevila v několika desítkách masek. „Právo se veselit“ nám bylo paní ředitelkou. A tak jsme mohli i s královnou v čele průvodu vyrazit a povykovat po obci.
A takovouto taškařici jsme vyvedli. „Hospodářům“ jsme nabízeli masky z průvodu: „Nechcete tadyhle pašíka? Je pěkně vykrmený, to budou jitrnice! Nebo raději medvěda? Ohlídá vám chalupu, umí zatančit a řídit automobil!“ Každý kdo jel nebo šel okolo, nebyl našim taškařicím ušetřen. V průvodu si vykračovala nejedna krásná nevěsta) a tuto jsme pak nabízeli i panu místostarostovi, ale odmítl, je už prý ženatý. A tak jsme obcházeli a nabízeli kozy, ovce, pasáčky, kominíky, kravičku, prasátko, pejsky i kočičky. S průvodem klopýtal koníček vyhazující vesele podkovami. V ručně ušitém kostýmu od hlavy až k patám liška, ušatý zajíček i chlupatí medvědi. Celé stádo krav s pěknými plnými vemínky a spoustu dalších Ovšem obyvatelé naší vesničky neměli o naše hlasité nabídky zájem. Někteří si nás, to se ví, udobřovali sladkou výslužkou! Zahráli jsme jim, zatančili, přednesli masopustní veršovánky. S umlsanými pusami a hřejivým sluncem v zádech jsme došli zpátky ke školní družině, kde jsme „právo se veselit“ opět odevzdali. „Domluvu takovou mít budeme, že za rok se tu sejdeme.“ Tak zase příští rok nebo při jiné příležitosti, nashledanou!
Všechny fotografie naleznete ve fotogalerii.
vychovatelky ŠD
…je pokračováním společných akcí ve školní družině. Zimní miniolympiáda proběhla v tělocvičně. Nevěříte? Nenechte se zmást! Nás totiž před legrací nezastaví ani nedostatek sněhu. Pro boj ke konečnému vítězství bylo sestaveno 5 družstev z různých států. Např. Lvi přicestovali z Francie, Kobry z USA, Bananna z Anglie, Modří bandité byli místní. Soutěžící z Itálie se pojmenovali Hrušky a vymysleli si pokřik: „Hej, hej, hej, Hrušky jsou nej, my to vyhrajem!“, který se děvčata naučila pomocí překladače i v italštině (ehi, ehi, ehi, le pere sono le migliori, lo vincerò). Z fotografií poznáme, jak se družstva snažila uspět v biatlonu, curlingu, jízdě v bobové dráze, hokeji (střelba na branku) nebo skoku z můstku. Možná se příště potěšíme i krasobruslením. Zimní miniolympiáda měla své opravdové zahájení - se symboly, zapálením ohně i pravou olympijskou znělkou na konci. K dovádění hrála hudba na plné pecky a vítězem se stal – každý účastník! Protože není důležité být první, ale bojovat s nasazením a v týmu.
Vychovatelky ŠD
Dramatický kroužek v Kunčicích pod Ondřejníkem zahrál pro děti i dospělé ve velkém sále Galerie K. Svolinského devět představení maňáskového divadélka s pěti herci - Terezkou Čajánkovou, Hankou Macurovou, Vaškem Majerkem s maminkou Kristýnou a Helenou Hantkeovou. Velkým potěšením pro nás loutkoherce byly hlasité a podnětné reakce a rady diváků, například bezprostřední zvolání, když se na scéně objevil trochu tlustý kašpárek s rolničkou. Nebo vyjádření obav o charakter vrány, která váhala, má-li ukrást sýr a ptala se dětí, jestli to má udělat, když má takový hlad. Děti se smály, když bajku O kohoutkovi a slepičce zahráli pan školník s paní uklízečkou, jelikož se kohoutek ani slepička do divadla nedostavili, protože byli zrovna v karanténě. Také napovídaly býčkovi, copak to zvučelo v křoví – jestli to byli brouci nebo tygr, který čekal pod kopcem a kručelo mu v žaludku...
Divadélko trvalo 30 minut, ale příprava trvala několik měsíců - výroba kulis, šití maňásků, výuka hry na flétnu, zručné ovládání ruky i srozumitelné vyjadřování. Bylo nám spolu dobře. Z odezvy už víme, že to mělo smysl a těšíme se na další společné improvizace, blbiny i vážné inscenace. Dramatický kroužek je otevřen pro jednotlivce i celé rodiny ve věku od 7 let. Scházíme se v Galerii každou středu od 17 do 18 hodin.
Helena Hantkeová
Velké očekávání výsledků našich olympioniků na ZOH v Pekingu si děti v jednotlivých odděleních družin krátily poznáváním našich sportovců a také všech disciplín, které na hrách probíhaly. Seznámily se se symboly a posláním olympijských her. Připomněli jsme si i velké osobnosti zimních sportů, které reprezentovaly naši vlast na olympijských hrách (a nejen na nich) v minulých letech. Duchem jsme se přenesli do dějiště olympijských her a tak vznikla spousta obrázků sportovců a sportů, děti kreslily legendární čepice „raškovky“, vyrobily papírový model zimního kluziště, slalomové dráhy i s lyžaři a vítězi na stupních vítězů. Vyráběly olympijskou pochodeň, kreslily olympijské, ale i české vlajky... Nezapomněli jsme ani na vlastní fyzickou přípravu a i když nám počasí nepřálo, užili jsme si také vlastní sportovní klání na naší družinové miniolympiádě.
Ivana Myslikovjanová
